Reference

Než jsem začala s paní Michaelou spolupracovat, prošla jsem si přejídáním až do váhy 111 kg, hladověním s úbytkem váhy přes 40 kg, opětovné přibrání ke sto kilogramům, pak jsem místo hladovění zkusila shodit pomocí tzv. “zdravého stravování“, které šlo alespoň u mě ruku v ruce se sebezapřením, neskutečně tvrdou dřinou, spoustu hodin sportu týdně, mnohdy i přes bolest, vážení se každý den, přesné dodržování DDD makro živin a kalorií, abych se dostala na přijatelnou váhu. Když jsem překročila denní kalorie nebo nezvládla naplánované cvičení, hodně jsem se na sebe zlobila a upadala do deprese, že jsem strašně slabá a nic nedokážu. Moje myšlenky se točily neustále kolem jídla. Byla to velice podmíněná sebeláska, pokud to tak vůbec můžu říct. Když jsem den zvládla podle plánu, byla jsem se sebou spokojená, pokud jsem to nezvládla, nenáviděla jsem se. Trpěla jsem záchvatovým přejídáním a v době, kdy jsem kontaktova Míšu jsem byla zoufalá, kontrola se mi začala vymykat, takový extrém se zákonitě musel vyvážit, měla jsem velký strach, že zase přiberu zpátky a čím větší strach jsem měla, tím větší byla potřeba se přejídat. Točila jsem se v kruhu neukojitelné touhy po jídle, nezvladatelné kontroly nad sebou a sebenenávisti. Michaela mě během krátké doby (2 – 3 měsíce) naučila jednat v zájmu svého těla, vysvobodila mě z vězení mojí obsesivní kontroly, díky ní jsem začala jíst bez výčitek a špatného pocitu. Protože jsem si jídlo přestala zakazovat a nově jsem si ho dovolila, ustala potřeba zaměřovat tím směrem tolik pozornosti. Nyní cítím svobodu, jím co chci, ale jiným způsobem, tedy vědomě, naslouchám tělu, věřím ve svůj úsudek, jsem sebevědomější a přijímám se víc než kdy dřív. Je přede mnou ještě velký kus práce, ale cítím, že jsem konečně na správné cestě. Děkuji mnohokrát za pomoc Míšo, jste skvělá a máte velký dar pomáhat lidem. 🙂

Tereza Axmannová
Na podzim roku 2018 jsem narazila na Misi clanek na servru psychologie.cz a jeji pristup k telesnosti/jidlu a zdravemu vztahu k sobe same me neuveritelne oslovil. V tu dobu jsem byla opet v depresivnim propadu, nenavidela sve telo, mela problemy s jidlem (etapy prejidani stridal strach z jidla, travici potize, rozhozeny menstruacni cyklus) a nevedala kudy dal. Jediny silny pocit byl, ze uz to tenktokrat sama nezvladnu a potrebuji pomoci. Nevahala jsem a Misu zkontaktovala. Nutno podotknout, ze ziji a studuji v zahranici a Misa mi vysla vstric s potkavanim se po skypu a zaroven jsme upravily intenzitu potkavani se tak, abych to dokazala financne zvladnout.
Dnes je duben 2019 a ja Misa mi neuveritelne pomohla a navedla na spravnou cestu a jsem ji opravdu z celeho srdce vdecna. Prijdu si jako uplne jiny clovek, kdyz se zpetne ohlednu na podzim lonskeho roku. Misa mi pomohla se znovu vcitit do sebe same, do me telesne schranky a byt na sobe musim kazdy den stale pracovat a byt vedoma stoji kazdy den velke usili, je to daleko zvladnutelnejsi s ¨nastroji¨, ktere mi pomohla najit.
Travici problemy zmizely, menstruace se navratila a cyklus je pravidelny, zmizelo mi akne a migreny. Citim se vyrovnanejsi a kvalita meho zivota rapidne stoupla. Nejenze se odehraly zmeny uvnitr me, ale i vne – prislo stehovani, jine pracovni podminky (vse v navaznosti na vnitrni zmenu a nauceni se rici svuj nazor a dat sve potreby na prvni misto).
Misa me umela moc dobre nsmerovat a ukazat mi cestu, nerikala co ¨mam a nemam delat¨, ale nechala me tuto cestu objevit.
Jste jednou z celeho srdce dekuji.
Klára

Chodila jsem k Michaele poměrně krátkou dobu. Je to tedy dost relativní, jelikož nelze asi říct, jaká doba docházení ke koučovi je tak akorát, ale já to soudím takto. Byla to krátká doba na to, převrátit můj vztah a postoj k jídlu, a to včetně, nebo možná hlavně, s kompletním přehráním mého hardisku, který pohled na stravování, cvičení a moje nedokonalé tělo po celá léta řídí. Není snadné to jednoduše popsat, ale něco ve mně je teď jinak, potřeba přejídání a zajídání “něčeho” je dnes z 95% pryč. Trvalo to dva měsíce, konkrétně pět společných setkání s Michaelou.

Bylo to tak, že jsem se 30 let na střídačku přejídala a držela diety. Dokázala jsem vždy zhubnout, byla jsem v tom opravdu machr. Začalo to v pubertě, kdy jsem si všimla, že můj zadek není tak akorát, pokračovalo to pak přes začátky dospělosti, po porodech, ve stresech, starostech a prázdnotách. Nikdy jsem se sebou nebyla spokojená, tedy až na těch pár dnů či týdnů, kdy jsem byla zrovna po dietě. Dnes, ve svých 47 letech, už mě to fakt přestalo bavit. Byla to čistá otročina a kazilo mi to náladu.

Dnes mám od toho všeho pokoj, dopřeju si, na co mám chuť a jím zdravé věci. Začala jsem chodit plavat, protože se mi opravdu chce. Nepřeháním to. Nepřejídám se a netloustnu. Je to veliká úleva. Neumím to vysvětlit, ale ta závislost na jídle, občasné bezhlavé přejídání a chutě na sladké mě prostě opustily…

Pokud byste se mě chtěli na cokoliv zeptat, napište mi na jindriska7@gmail.com.

J.K.

(…)Šly jsme spolu kolikrát do velkých hloubek. Uvědomila jsem si, jak s tématem těla a jídla souvisí mnoho, mnoho jiných věcí a témat, která jsem často nechtěla vidět a přiznat si je nebo jsem z nich měla strach. Třeba téma ženství či dospělosti, závislosti na druhých lidech, nebo přiznání a přijetí toho, že mám v sobě kromě té světlé části i tu temnou a že obě jsou mou součástí. Mnohokrát jsme na ty moje stíny a strachy narazily.

Uvědomila jsem si, jak jsem se ztotožnila s rolí té malé, čisté, hodné holčičky, která nikdy neřekne „ne“, neprojevuje se zlostně, rozdá se pro druhé, nestanoví si hranice… Byla to obrovská úleva si to začít přiznávat a pouštět to, i když to samozřejmě pořád trvá a nejde to změnit hned. Právě tyto věci jsme hlavně řešily a díky tomu se začal pomalu měnit i můj postoj k jídlu a k tělu. Ty potíže s nimi to jen zrcadlily. Moc mi pomáhalo psát texty na zadaná témata. Mohla jsem se díky tomu ponořit více do sebe a začít si uvědomovat, jak některé věci skutečně mám a cítím, z čeho mám strach, co bych ráda změnila a co si vlastně opravdu přeju, v hloubi duše.

Ty texty a Míšina shrnutí z každého sezení si často ve chvílích nějakých zmatků a obav, nejistoty, znovu čtu a hodně mě to posiluje. Našla jsem si nový vztah k pohybu, začala jsem z něj mít i radost, začala jsem víc tančit. Dostala jsem několik podnětů a nástrojů, jak se ukotvit a uzemnit, což mi nesmírně pomáhá v mnoha situacích. (…)

Tereza

Míša byla výborným průvodcem na mé cestě zpátky k mému tělu a právě proto, že to bere komplexně přes duševní stránku, vnímám potkání s ní jako proces, který má trvalé následky 🙂 Dopředu jsem netušila, co všechno na této cestě potkám a překvapilo mě, co vše s tímto tématem úzce souvisí. A i když vím, že cesta synchronicity s tím svým, je cestou na celý život, dává mi to větší a větší smysl, víc a víc mně to baví… díky Míšo…

Linda

Je to třičtvrtě roku, co jsme spolu začaly spolupracovat. V té době to bylo asi jedno z mých nejchmurnějších období, kterým jsem si procházela. Cítila jsem se velmi bezradně a nevěděla co dělat, aby mi bylo zase lépe. Do té doby jsem vždy někde sebrala alespoň trochu síly pokračovat dál, ale najednou jsem asi své rezervy úplně vyčerpala. Už jsem si prostě sama nedokázala pomoct a potřebovala jsem podporu od druhého, ukázat cestu a směr(…)Díky společné práci jsem si především uvědomila velmi podstatnou příčinu věškerých mých dalších obtíží. Tou příčinou je mé sebevědomí, sebeláska, sebepřijetí, vztah, který mám sama k sobě. To jak se vnímám, jak se přijímám. To je něco, co se nedá změnit ze dne na den, je to proces, každodenní práce na sobě. Uvědomila jsem si, že to, jaký vztah mám sama k sobě, se odráží ve všem v mém životě. Ve vztazích k druhým, jací lidé mi vstupují do života, jak se ke mně chovají a v dalších událostech, které se v mém životě objevují (….)Míšo, velmi ti děkuji za podporu, kterou jsi mi po celou dobu naší společné práce dodávala. Byla a stále jsi mou velkou inspirací, učitelem a průvodcem na cestě k lepšímu vztahu sama k sobě.

Tereza Ř.

Vnímám, že možnost být vedena paní Pavlíkovou pro mě byla velkým darem. Jsem vděčná, že díky ní, se ke mně dostaly poznatky z psychologie výživy. Po celou dobu mne podporovala v procesu znovunalézání radosti z jídla a byla schopná vidět směr mých myšlenek a sdílet se mnou své zkušenosti. Pomohla mi najít v sobě trpělivost sama se sebou a pochopení, že všechny mé problémy jsou vlastně podněty k pozitivní změně.

Rozhodně doporučuji její vedení všem, kteří nevěří, že vyrovnaný láskyplný vztah s mým tělem a s jídlem je možný.

Emma

S Míšou jsem začala spolupracovat v lednu 2014 a od té doby jsem ušla obrovský kus cesty. Čtyři roky jsem se trápila s praktikováním jednoho alternativního výživového směru, který mi nevyhovoval, ale slepě jsem se držela doporučení knih, aniž bych poslouchala své tělo. Přejídala jsem se, hltala jsem, nebyla jsem schopná cítit radost a uspokojení z jídla, ani pocit sytosti. Bylo mi neustále špatně, cítila jsem velké napětí v břiše a trpěla nechutenstvím. Jídlo samotné, i jen pomyšlení na něj, mi způsobovalo obrovský stres, který jsem řešila…opět jídlem. Až konzultace s Míšou mě z tohoto bludného kruhu vysvobodily. Přivedly mě k poznání, že makrobiotika není cesta pro mě. Že je třeba v první řadě věřit sám sobě, svému tělu. A hlavně – že jídlo mé problémy jen zrcadlí, jejich skutečná příčina je však jinde. Postupně jsme od rozebírání konkrétních potíží s jídlem přecházely k prozkoumávání jiných, mnohem hlubších problémů a témat, o kterých jsem často ani nechtěla vědět. Míša mě ale zkušeně a nenásilně vedla, bez jakéhokoli hodnocení a přesvědčování. Vlastně jsem si na vše nakonec přišla sama, o to větší hodnotu pro mě mé „objevy“ měly. Její na první pohled jednoduché „domácí úkoly“, které mi zadávala, mi vždy odhalily věci, o kterých jsem předtím neměla tušení, přitom stačilo si jen sednout nad zadané téma a psát :). I v obdobích, která jsem hodnotila jako své neúspěchy, např. když jsem se vracela ke starým programům nebo se na můj vkus věci jen příliš pomalu měnily k lepšímu, pro mě Míša měla vždy pochopení a povzbuzení a naučila mě jedné z nejdůležitějších věcí – být laskavá sama k sobě, neboť vždy děláme to nejlepší, co v danou chvíli dokážeme. Jsem stále na cestě, ale již mnohem dál, je mi lehčeji… a těším se na další prozkoumávání vnitřních neprobádaných končin s Míšinou podporou 🙂

Veronika

Míši přístup k problematice jídla mě velmi oslovil a nyní vím, že řešit jídlo z pohledu psychologie je jediná možná cesta. Míša je velmi empatický a citlivý člověk, vždy okamžitě, trefně a laskavě reagovala na všechny dotazy a nenásilně mě provedla velkou změnou. Po letech nespokojenosti s vlastním tělem, po mnoha pokusech zhubnout a frustrace z nezdaru, jsem konečně spokojená. Myslím na sebe, snažím se vnímat své potřeby, dávám si pozor, abych nedělala zbytečně všechno sama, jídlo vnímám jinak a hlavně pociťuji obrovskou úlevu. I mi několik lidí řeklo, že jsem zhubla, ale neřeším to.

Helena

Jsem vděčná, že jsem se mohla s Míšou v životě setkat 🙂 Sice ne „naživo“, ale konzultace probíhaly po skype. Každopádně i takto to byl velmi silný sebepoznávací přínosný proces.
Míša mi pomohla pochopit důležité souvislosti v mém životě a jejich dopady na fyzické tělo..ať už přibírání na váze, potřeba večerního přejídání se.. Ocitly jsme se chvílemi ve velkých hloubkách mého života.

S mým pochopením a větším přijetím mého těla se také velmi změnil přístup k tělu u mé dospívající dcery, a to v podstatě „jen mým vyzařováním“ a pak také určitě skvělým Míšiným tipem „vyhození osobní váhy“, kterou jsme se nechávaly obě „rozhazovat“ a dávaly jí obě nadměrnou důležitost.

Nejdůležitějším pochopením pro mě je, že každý proces je naprosto individuální, každé tělo potřebuje to „své“, svůj čas, nic není dopředu dané, vše se mění.. a na nás je to, naučit se svému tělu naslouchat, netrýznit se a neubližovat si… to je pro mě cesta bezpodmínečné lásky 🙂 a tou nás Míša citlivě provází a předává tolik potřebné „nástroje“.
Takže Míšo moc Vám děkuji a přeji Vám hodně uzdravených klientů a ať Vás Vaše práce stále naplňuje 🙂

Petra