Potkávání s Tebou mi zásadně pomohlo. Díky němu jsem si uvědomila, co skutečně bylo za mojí touhou zhubnout a proč jsem se tak snažila držet restriktivního jídelníčku. Proč jsem vyřadila spoustu potravin, na které jsem ale stále měla tajně a pak už i netajně chuť a proč to vedlo k čím dál většímu přejídání. Co skutečně bylo za mou touhou mít další dítě. Pochopení bylo osvobozující. Tím, že jsem pustila touhy, které vycházely ze zmatených a nepochopených pocitů, se mi otevřel prostor pro větší vnímání přítomného okamžiku a hlavně mě to zásadně zklidnilo. Zároveň s tím se dostavila energie tam, kde jsem ji dlouhodobě postrádala. Chce se mi víc hýbat, dokážu se popasovat s dlouho odkládanými resty, ať už se jedná třeba o úklid nebo pracovní záležitosti. Nesypu se, když něco nesplním tak, jak jsem si naplánovala, s radostí a velkou důvěrou vítám vše, co se mi děje a těším se na překvapení, která život tak krásně umí připravit a Vesmír ještě líp vyřešit. Už prostě vím, že jsem v dobrých rukách.
Musím napsat, že kdybych věděla, jak moc a jak relativně rychle mi Tvoje pomoc pomůže, nerozmýšlela bych se bezmála rok, jestli o ni požádám. Všechno jsem chtěla zvládnout sama, považovala jsem to za povinnost a nezvládnutí za slabost a nevyzrálost. Navedla jsi mě správným směrem, směrem k sobě a díky Tobě to šlo rychleji, snadněji a radostněji. I přes logické a očekávané propady a občasné chutě se na to vykašlat a nic neřešit.
Třešničkou na dortu pak byl seminář Žena, tělo a jídlo, který jsi vedla společně s Magdou. Ten mě odhodil ne o krok, ale o tisíc světelných let směrem k pochopení, k sobě, k lásce. Dodnes si myslím, že jsem zažila zázrak a říkám, že jste mi tam vyměnily oči, protože po návratu domů jsem už nikdy neviděla v zrcadle to „příšerné tlusté tělo“, které jsem vídala dřív.